Soužití

13. listopadu 2015 v 19:19 |  Šťastně až do smrti

Těsné soužití dvou naprosto odlišných živočišných druhů může narážet na nečekané komplikace. Muž a žena.

Když se číslo na displeji digitální váhy začalo nebezpečně podobat číslu mého ročníku, přibyla mi na čele další rovnoběžka. Proč si to nepřiznat, vyhlídka na kategorii "stará, tlustá" mi na klidu zrovna nepřidala. Učinila jsem neodkladně důkladná opatření, abych se stala kandidátkou na kategorii "stará, štíhlá". Panika byla hned poloviční. Krize si žádá tvrdou ruku a ta dopadla na nejcitlivější místo, kuchyň.

Přísně kritický zrak se z digitální váhy přesunul do útrob naší lednice a špajzky. Dost podřizování se chutím spřáteleného masožravce, dost uchovávání nebezpečných kalorických bomb. Učiním přítrž nebezpečnému terorismu tukem a cukrem. Již plynulé přesunování se mezi jmenovanými uložišti a popelnicí nastartovalo můj metabolizmus. Bez sebemenší lítosti jsem se rozloučila s trvanlivými potravinami, které pamatovaly několik předsedů vlád, o ministrech školství nemluvě. Za nimi letěly všechna rozdělaná dochucovadla, úžasné polotovary pro strýčka příhodu, archivní koření a podobně.

Můj choť lehce zneklidněl, jakmile zjistil, že zmizely dvě sklenice sádla a v jeho oblíbené poličce mu zbyla jen hořčice a rajský protlak. Možná doufal, že mne prostě jen přepadla potřeba vygruntovat, co se dá, a zásoby v sobotu doplním čerstvou várkou. Svým způsobem by měl pravdu.

Při nejbližším týdenním nákupu v hypermarketu zahájil naší standardní trasu mezi regály. Jsme sehraná dvojka a vše probíhá podle léty propracovaného postupu. Choť má pod palcem nápoje, uzeniny, sýry, pečivo, zná moje chutě lépe než ty své, otázky jsou čistě formální, většinou.

"Chceš vzít nějakou Plzeň?"
"Ne, díky."
" Chceš vzít goudu, šunku?"
"Ne, díky."
"Mám ti vzít bagetu?"
"Ne, díky."

Moje odpovědi ho naprosto vykolejily, oblíbené regály jsem minula bez povšimnutí. Pohled do vozíku začínal být znepokojivý, ještě stále bylo vidět dno. Další zastávka v oddělení ovoce zelenina, jež je v mé kompetenci, choti potvrdila neblahé tušení, nastanou změny, a nebudou se mu líbit.

"Co to je?"
"Dýně hokaido."
"To máš do školky na halloween?"
"Ne, na polívku."
"Bože!!!"
" Co to je?"
"Hlíva ústřičná."
"Na co to máš?"
"Na kuskusoto."
"Cože???"

S lítostí se ohlédl za uzeninami vyrovnanými na táckách.

"Kup si na svačiny, co chceš, na mě nekoukej, " dodávala jsem mu odvahu a přihodila jsem do koše zázvor, citróny a česnek.

"To je dobrý, já nic nechci, ještě mám doma jedny sardinky," odtušil a v duchu počítal, zda mu vyjde alespoň jedna na den.

"Jak chceš, dojdu si pro něco na snídaně," zašilhala jsem k bio koutku a nechala vozík u sýrů, třeba si dodá odvahu.
Po čtvrt hodině se přijel podívat, kde vězím. S povděkem jsem zasypala hermelín a Veselou krávu náručí pytlíčků, krabiček, lahviček a konečně zaplnila dno. Choť zvědavě zkoumal obsah barevných sáčků.

"Co to je, ty budeš sázet feferonky?"
"Ne, to je kustovnice, to se jí."
"A na co máš ty semínka?"
"To je len a příst nebudu."
"Ty teď nebudeš jíst nebo co?"
"Jen se neboj, budu jíst víc než ty."
"Tak to určitě, protože já nebudu mít co."

Za týden, při dalším nákupu, se už na nic neptal. Zaplnil vozík rychlostí blesku. Opět okupuje svou poličku v lednici. Ale přeci jen, červík pochybností vrtá a dloube. Jak se někdo může pořád ládovat a přitom si v klidu hubnout.

"Hele, a je ta kaše fakt dobrá?"
"Mně chutná, ale ty si jez klidně ty svoje salámy."
"A ten jogurt s vločkama, myslíš, že bych se to taky naučil?"
"Asi ne, to by tě zabilo, zůstaň si u paštiky."
" To říkáš schválně, takový sajrajty, já už to kupovat nebudu."
"Jak chceš, to je tvoje věc."
"Jo a mohla bys zase udělat tu dýňovou polívku, byla fakt výborná."
"Chtěla jsem dělat buřtguláš."
"Prosím tě, to nevíš, co dávaj do těch buřtů? Ty mě snad chceš zabít nebo co. Udělej dýňovku, jo?"

Choť už se nediví ničemu, vtipy o slepicích mu došly, asi nerad poslouchá ty o čuňátku a popelnici. V ráji je klid a mír, zatím. Jestli mi sáhne na zrní, bude vážně zle.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 14. listopadu 2015 v 8:21 | Reagovat

Tolerance i v jídle je základ spokojeného manželství. :D

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 14. listopadu 2015 v 18:18 | Reagovat

Ročník mého narození už jsem na váze taky viděla :-) Pak jsem hbitě přeskočila i ročník mého mladšího partnera a směle pokračuji k ročníku narození mého nejstaršího...
Asi by to už chtělo nějakou změnu :-)
Ale nedokážu si představit život Milkyprostý :-) Asi se dám na turistiku :-)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. listopadu 2015 v 1:10 | Reagovat

Tohle znám velmi dobře. Taky jsem měl s bývalou manželkou "oddělené regály". Ale ani přes mou náklonnost k Japonsku jsem ještě neměl polévku z dýně Hokkaidó :-).

4 Bellis Bellis | E-mail | 24. listopadu 2015 v 22:11 | Reagovat

[1]: Souhlasím, tedy pokud to nemyslíš tak, že si na svíčkovou manžel může odskočit k milence :-D

[2]: Nejlépe turistiku s Milkou v batohu, tedy já jedu spíš na polomáčenky, i když kdo ví, změna je život ;-).
Porád mi vrtají hlavou ty letopočty, hrůza pomyslet, kdy jsem neprozřetelně povila své ratolesti, konec století, Bože smiluj se :-?

[3]: Tak to se mám na co těšit, oddělené regály jsou zřejmě stejně nebezpečné jako oddělené lože. Asi budu muset propašovat zrní do lednice O_O . Taky jsem myslela, že se ty oranžové obludy hodí leda na Halloween, ale jsou výborné, vařené chutnají jako pečené brambory, vůbec to nechápu, chtělo by to další průzkum ;-)

5 pavel pavel | Web | 25. listopadu 2015 v 8:46 | Reagovat

[4]: Tak to se ji musíš naučit líp než ona. :-P  :D

6 Bellis Bellis | E-mail | 25. listopadu 2015 v 14:03 | Reagovat

[5]: Skoro by se mi chtělo napsat, že vy mužský jste dívky prodejný, ale to je oxymoron, ne? 8-)

7 pavel pavel | Web | 26. listopadu 2015 v 22:36 | Reagovat

[6]: Co by chlap za kus žvance neudělal. :-D

8 Bellis Bellis | E-mail | 27. listopadu 2015 v 5:28 | Reagovat

[7]: No jo, první signální funguje vždy bezchybně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama